Pracovní smlouva

Pracovní smlouva musí být vždy uzavřena písemně, přičemž jedno vyhotovení smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.
Pracovní smlouva musí vždy obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce a den nástupu do práce. Pokud by některá z těchto podstatných náležitostí v pracovní smlouvě chyběla, pak tato skutečnost způsobí neplatnost pracovní smlouvy

Druh práce

Sjednaný druh práce by měl stručně a výstižně vyjadřovat popis práce, kterou bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Je tedy na obou smluvních stranách, aby byl druh práce sjednán dostatečně určitě. Zaměstnanec je povinen konat pouze práci sjednanou v pracovní smlouvě a zaměstnavatel není oprávněn požadovat po zaměstnanci výkon jiné činnosti, než která byla v pracovní smlouvě sjednána.

Místo výkonu práce

Místem výkonu práce je takové místo, v němž zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonává práci podle pracovní smlouvy. Vymezení místa výkonu práce je významné zejména pro vymezení rozsahu oprávnění zaměstnavatele převádět zaměstnance na práci do jiného místa, než je sjednané místo výkonu práce, a pro určení vzniku a rozsahu nároků zaměstnance v případě pracovní cesty.

V pracovní smlouvě lze sjednat pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad. V případě, že takové pracoviště sjednáno není, pak je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud je ale místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance.

Den nástupu do práce

Pracovní poměr vzniká dnem nástupu zaměstnance do práce. Pokud by zaměstnanec nenastoupil ve sjednaný den nástupu do práce, aniž by mu v tom bránila překážka v práci, nebo pokud do jednoho týdne neuvědomí zaměstnavatele o takové překážce, pak zaměstnavatel může od uzavřené pracovní smlouvy odstoupit.

Ode dne nástupu do práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů a dodržovat ostatní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem.

Další ujednání

V pracovní smlouvě kromě podstatných náležitostí, které smlouva obsahovat musí a bez kterých je neplatná, mohou být upraveny ještě další podmínky, na nichž mají účastníci zájem. Takto dohodnuté podmínky ale nesmí být v rozporu se zákonem, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné.

Z dalších náležitostí lze doporučit zejména:

Informační povinnost
Pracovní smlouva by měla (ale nemusí) obsahovat údaje o právech a povinnostech
vyplývajících z pracovního poměru. Pokud takové údaje neobsahuje, pak je zaměstnavatel povinen o nich zaměstnance písemně informovat nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru. Informace musí obsahovat:

• bližší označení druhu a místa výkonu práce,
• údaj o délce dovolené, případně uvedení způsobu určování dovolené,
• údaj o výpovědních dobách,
• údaj o týdenní pracovní době a jejím rozvržení,
• údaj o mzdě nebo platu a způsobu odměňování, splatnosti mzdy nebo platu, termínu výplaty mzdy nebo platu a způsobu vyplácení mzdy nebo platu,
• údaj o kolektivních smlouvách, které upravují pracovní podmínky zaměstnance, a označení účastníků těchto kolektivních smluv.

Zkušební doba

Zaměstnanec a zaměstnavatel si mohou sjednat v pracovní smlouvě zkušební dobu. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí po vzniku pracovního poměru a v případě jejího sjednání nemůže být dodatečně prodlužována.

Zkušební dobu nelze sjednat, jestliže pracovní poměr již vznikl. Pokud tedy zaměstnanec nastoupí do práce a teprve např. druhý den po nástupu podepíše pracovní smlouvu, nelze v ní již sjednat zkušební dobu, neboť pracovní poměr vznikl dnem nástupu do práce. Doba překážek v práci (např. nemoc), pro které zaměstnanec nekoná v průběhu zkušební doby pro zaměstnavatele práci, se do zkušební doby nezapočítává.

Délka trvání pracovního poměru

Pracovní poměr může být sjednán na dobu určitou nebo neurčitou.